Pavie

Z Panonie jsme se brzy přestěhovali do severoitalské Pavie, kde jsem strávil krásné dětství. Město Pavie leží 30km jižně od Milána. V Pávii je důležitý most přes řeku Ticino, který hlídala vojenská posádka a velitelem byl zde můj otec.

Nejen můj tatínek, ale i maminka chtěla, abych měl co nejlepší vzdělání a dokonce jsem měl i několik učitelů přímo z Milána. V té době císař Konstantin (roku 313) povolil křesťanství jako dovolené náboženství. Do tohoto roku bylo mnoho lidí pro tuto víru zabito a umučeno. Až někdy pojedete na výlet do Říma, tak navštivte místní katakomby, kde si možná uvědomíte, co všechno první křesťané museli podstoupit a co všechno museli obětovat.

Když jsme přišli do Itálie, byla to hotová revoluce, toto křesťanství. Byl to zlom, křesťané se už nemuseli skrývat po domech. Nové náboženství nabízelo nový pohled na život. Musím se vám, děti, přiznat, že jsem tomuto učení úplně propadl. Obdivoval jsem poustevníky na poušti, od kterých jsem slyšel od svých učitelů a přál jsem si stát se také poustevníkem.

Ano, bylo mi patnáct let a já jsem měl jasno, chtěl jsem být poustevníkem. Moji rodiče, a také i Bůh, měli jiné plány a já se stal vojákem, a musel jsem plnit vojenské povinnosti.

Pane, ty znáš mé srdce, mé touhy i má skrytá přání. 

Nyní ti je chci všechny svěřit a odevzdat ti svůj život.